Bordel v hlavě

Dnešní poezie aneb citové výlevy na instagramu

Nedávno jsem se na internetu dočetla, že poezie je výsledkem uklízení ve větách. Tahle definice se mi strašně zalíbila, rozhodně je poetičtější než ta, kterou nám předkládá wikipedie nebo učebnice českého jazyka. Verše mě uchvátily už na základce, všude možně po školních sešitech a do deníčků jsem si čmárala básničky. A asi vás nijak nepřekvapí, […]

Continue Reading
Bordel v hlavě

Holka se striemi na bocích

Hodiny strávené před zrcadlem prohlížením se ze všech různých úhlů, pláč a zklamání. Hodiny strávené počítáním, hodiny strávené v okovech denního kalorického příjmu a výživových hodnot potravin. Hodiny a hodiny… Často si sotva dokážu najít pár minut na to, abych položila babičce kytičku na hrob, abych šla ven s přáteli. Hodiny a hodiny… O poruchách […]

Continue Reading
Bordel v hlavě

Pravda vítězí?

Zdroj Tak už jsem se tu smutnou novinu také dozvěděla. Cestou z práce, kde jsem bohužel neměla možnost sledovat průběh sčítání hlasů, jsem v autobusu opožděně pročítala všechny možné reportáže, články a reakce na sociálních sítích. Povím vám, že takhle smutno mi dlouho nebylo… možná si říkáte, proč by se sedmnáctiletá holka, která vlastně ještě […]

Continue Reading
Bordel v hlavě

Prchám

Ve společnosti lidí se necítím dobře. Z davů se mi dělá špatně, cizí pohledy mě děsí. Od všeho toho chaosu, stresu, spěchu, hádek,… prchám do lesů. Nemyslete si o mně, že jsem nějaká šílená sociofobička, co vyznává přírodní způsob života, většinu času tráví nahá vysoko v korunách stromů, povídá si s ptáky, živí se kořínky […]

Continue Reading
Bordel v hlavě

Naprosto marná NEspisovatelka

Už odmalička mě bavilo pozorovat lidi. Sedávala jsem v autobusu, míjela okolní svět za sklem a přemýšlela nad tím, čí zadnice obývala sedačku, jež se v tu chvíli těšila mé přítomnosti, přede mnou? Malá, velká, kulatá,…? Nosíval její majitel hustý knír nebo snad elegantní červené šaty? Neupíral tu z okýnka své velké modré oči malý […]

Continue Reading
Back To Top