Knihy

Dlouhá trnitá cesta z pekla

 


Autor: Marilyn Manson, Neil Strauss
Originální název: The Long Hard Road Out Of Hell
Nakladatelství: BB art
Rok vydání: 2009
Překlad: Jiří Zavadil, Lenka Zavadilová
Počet stran: 351
Mé hodnocení: ★★★☆☆

Hudební trička a lidi od muziky nikoho nezabíjej. Zabíjí špatná výchova. Pokud chce někdo vinit umění, tak proč teda čtou děti ve škole Romea a Julii? Je to příběh o dětech, který se navzájem zabíjejí z jednoho zásadního důvodu: jejich rodiče je nechtěli pochopit.

 

 

Skupinu Marilyn Manson snad není třeba představovat. Dlouhá trnitá cesta je autobiografií, zpovědí jejího frontmana Briana Warnera (známějšího jako Marilyn Manson). Ten nabízí svým fanouškům a čtenářům jedinečnou možnost nahlédnout do jeho dětství, podívat se do sklepa jeho dědečka plného erotických pomůcek, časopisů a videí, kde jako malý chlapec strávil mnoho času. Popisuje svůj teenagerský vzdor proti katolické škole, kterou navštěvoval, své první milostné hrátky, momenty související se zrodem kapely, později nás zavádí i do zákulisí nejrůznějších show a vystoupení.
Odhaluje svou zvrácenou duši v celé své kráse. I když nejsme nakonec všichni zvrácení? Způsob života, který jako konzumní společnost vedeme, plný přetvářky a přehlížení neštěstí ostatních? Tato kniha není jen výlevem věčně zdrogované a neustále souložící hvězdičky, jak někteří její odpůrci tvrdí. Je to příběh člověka s velmi zvláštní životní filozofií, která například pracuje i s otázkou napsanou o pár řádků výše. Manson ukazuje světu jeho zvrácenost ještě většími zvrácenostmi. 
Během čtení jsem často uvažovala nad tím, zda je Manson génius či šílenec. K jednoznačnému rozhodnutí jsem se nedopracovala, jedna věc je ale jistá – hranice mezi genialitou a šílenstvím je skutečně tenká…

Mansonovu hudbu mám ráda, nejsem sice jeho zarytá fanynka, mám pár svých oblíbených písní, jak z období, kdy skupina začínala, tak i z jejich nejnovější desky. Jeho osobnost je velmi kontroverzní a já doufala, že díky této knize bych ho snad mohla trochu lépe pochopit. Po přečtení jeho autobiografie v tom mám akorát ještě větší guláš…

Nic se nevyrovná pocitu, když člověk ovlivní něčí život, třebaže to znamená, že dotyčného budou po zbytek života pronásledovat noční můry a celé své jmění utratí za sezení u psychologa.
Musím ocenit upřímnost a otevřenost, s kterou je celé dílo pojato. Kdo z vás by se dokázal přiznat veřejně celému světu, že pomýšlel zcela seriózně o tom, že někoho připraví o život? Od vraždy ho dělil jen malý krůček, vlastně jen náhoda. Za zmínku také stojí úžasné grafické zpracování a mnoho fotografií skvěle doplňující vyprávění.
Žádné kytičky a motýlky si od tohohle neslibujte, kniha je psána opravdu surově. Omlouvám se za následující slova, ale jinak toto dílo nelze charakterizovat – šukání, sračky, krev a fet.
Mně osobně kniha tolik neoslovila, líbila se mi dejme tomu její první třetina, jakmile se ale skupina dostala do povědomí veřejnosti, všechno se to začalo opakovat, bylo to pro mě pořád takové stejné, monotónní. Na Databázi knih si ovšem vysloužila nádherných 92% a dle komentářů jsou z ní všichni nadšení. Na mě to bylo ale asi zkrátka až moc nechutné a až moc divné. Divné věci já ráda, ale čeho je moc…
Rozhodně to bylo zajímavé čtení, že bych po knize ale sáhla v blízké době znova, to asi opravdu ne. Pokud jste silnější nátury a jméno Marilyn Manson pro vás není úplně neznámým pojmem, zkuste dát knize šanci, třeba se vám povede to, co mně se nepodařilo – pochopit tohoto hudebního boha ďábla a jeho filosofii.
Lesoholka
<p>Jsem jen další ze sedmi miliard duší na tomto světě – v podstatě celkem nezajímavá zrzka s hlavou neustále v oblacích, která kdysi věřila tomu, že může být jiná, neobyčejná. Na svět jsem přišla před osmnácti lety a od té doby tak nějak (někdy méně, někdy více úspěšně) proplouvám životem. Ráda filozofuji o životě, ovšem ne nad sklenkou vína, ale spíše nad hrnkem dobré kávy či čaje, pozoruji oblohu, čmuchám skořici a hraju si na rádoby spisovatelku. Sem tam přejíždím štětcem po papíře, ztrácím se v barvách a nechávám se unášet tóny elektrických kytar a bubnů. Ráda bych procestovala celý svět v dodávce, otevřela si kavárnu v domečku na stromě a naučila se finsky.</p>

11 thoughts on “Dlouhá trnitá cesta z pekla

  1. Manson je prostě šílenec, blázen, má neskutečně zvrhlou mysl a občas mám pocit, že je opravdu posedlý snad samotným Satanem 😀
    Jak říkáš, čeho je moc, toho je příliš. Každopádně hezká recenze 🙂

    DL ♥

  2. Uff. Přiznám se, že Manson mě vždycky děsil. Vlastně děsí. Já se bojím i Kissáků a Rammsteinů 😀 U jednich mě děsí vzhled u druhých projev. 😀 A Manson je na tom podobně, možná je ztvárněním dvou děsů dohromady. 😀 Takže máš můj velký obdiv, že si na tu knihu vůbec šáhla, já bych z ní měla snad i zlý sny ! 😀

  3. Tak to zní drsně, ale teda jako hodně 😀 já jsem dost velká cíťa a romantik, takže tohle bych asi nepřekousla 😀 nechápu, jak to může mít tak vysoké hodnocení, fakt nevim 😀 ale chápu, že někomu se tohle může líbit 🙂

    WantBeFitM

  4. Asi dvě písničky mám od něj opravdu moc ráda, zbytek se mi tak nějak ztrácí, takže nejsem jeho fanoušek, ale chápu, co na něm lidi vidí. Show business je jiný vesmír a zvěrstva se tam dějí často. Marylin Manson má svoji démonickou image a rád ji přikrmuje, takže občas nepůsobí ani jako člověk. O knížce už jsem slyšela, ale asi ji nechám ujít.

  5. To já to vysoké hodnocení chápu, líčí tam všechny ty zvrhlosti tak trochu poeticky a najde se tam mnoho mouder. Ta kniha má určitě nějaké poslání, jen je skryto pod vším tím sexem a prasárnama 😉

  6. Wau hodně zvrhly a drsný. Docela Obdivuju žes něco takovýho četla dobrovolně fakt smekám. Každopádně zní to hodně zajímavé když nám to podas takhle zprostředkovaně v klidu 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top