Knihy

PÍSMENKOVÍ FAVORITI ROKU 2019

Skoro se až stydím, jak jsem na čtení loňský rok zanevřela! Na mou obhajobu byl ale rok 2019 opravdu hektický – maturita, přijímací zkoušky, stěhování se na druhý konec republiky, první semestr, brigády, … a když se k tomu všemu přihodí špetka lenivosti, pár polévkových lžic znuděnosti a neschopnost začíst se do jakéhokoliv příběhu, tak je jasné, že žádné velké množství produktivity z tohohle mišmaše nedostanete.

Většina knih, které jsem letos přečetla, se věnovala úvodu do mezinárodních vztahů. Asi si dokážete představit, jak velmi záživní čtivo to bylo… Mimo povinnou literaturu se mi ale do rukou naštěstí pár pokladů dostalo a moc ráda se o ně s vámi podělím.

  • Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět (Jonas Jonasson)

Stoletý stařík i Analfabetka mi zpříjemňovaly pár let zpátky horké letní měsíce. Když jsem narazila na Staříkovo pokračování, byla jsem trochu skeptická. Co si budeme povídat, pokračování vydařených knih už tak vydařená nebývají. Mé obavy ale byly naprosto zbytečné, v mnoha ohledech se mi o rok starší starší stařík zamlouval ještě o trošku víc než jeho stoleté já.  A asi ani nešlo tolik o samotného staříka jako o státníky, s kterými se během svých dobrodružství setkával. Mao i Stalin byli fajn, ale Merkelová s Trumpem mi byli o něco bližší. Stařík v současném světě mě bavil a pomohl mi překonat tu šílenou čtecí krizi, za což Jonasu Jonassonovi patří vřelé díky!

  • Spalovač mrtvol (Ladislav Fuks)

Od humorné literaturu přejdeme k něčemu vážnějšímu. Ačkoliv knih s tématikou holocaustu a druhé světové války mám načtených opravdu hodně, Spalovač mrtvol mi stále unikal. Jakmile jsem ho spatřila na seznamu povinné maturitní četby, bylo jasné, že unikat mi už moc dlouho nebude. A tak se zařadil mezi další morbidní příběhy na mém maturitním seznamu. Při čtení knihy mi nejednou naskočila husí kůže, tak silný odpor k hlavní postavě jsem snad nikdy jindy necítila. Od stránek jsem se nedokázala odtrhnout, stejně tak jako od filmového ztvárnění knihy s výborným Rudolfem Hrušínským, jehož Co abych tě, drahá, oběsil? je podle mě definicí děsivosti. Ve filmu se objevila i herečka Vlasta Chramostová, která nás v roce 2019 opustila, nechť je jí země lehká!

  • Most přes navždy (Richard Bach)

Na tuhle krásku jsem narazila úplně náhodou v antikvariátu. Byla to volba na slepo, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. Název mě zaujal natolik, že jsem nad nákupem ani na chvíli nezaváhala… možná jsme si zkrátka byly s Mostem souzeni. Tahle knížka mě opravdu zasáhla. Ta láska, kterou autor líčí, je tak opravdová, tak krásná, ryzí,… Na romanťárny jsem nikdy nebyla, ale do Bachových knih jsem se naprosto zamilovala. Strašně se mi líbí jeho styl psaní, který je místy až poetický, filozofický. Při čtení jeho knih máte zkrátka pocit, že pravá láska opravdu existuje a není jen záležitostí pohádek. Zároveň to ale není nic kýčovitého a klišoidního, jak to u romantických knih většinou bývá. Člověku dokáže nasadit pořádného brouka do hlavy – před spaním se přistihnete při tom, jak přemýšlíte o štěstí, lásce, osudu, smyslu života a snažíte se přijít na to, jak opustit během spánku své tělo, i když jste na tyhle věci nikdy předtím nevěřili… Bach dělá skutečně čest svému řemeslu. Po přečtení jeho dalších knih – Jediný a Fretky ve vzduchu, se zařadil mezi mé nejoblíbenější autory a v blízké době plánuji nálet na nejbližší knihkupectví, abych si svou knihovničku rozšířila o další jeho literární počiny.

To je bohužel vše, více knih mě loni nijak výrazně nezaujalo. Pokud si někdo potrpíte na čísla, loňský rok byl pro mě za posledních pět let čtenářsky nejslabší, povedlo se mi přečíst 32 knih (plus tak milion titulů z povinné literatury). Navíc většina z přečtených knížek mě zanechala naprosto chladnou. Proto budu moc ráda, když se se mnou teď na oplátku podělíte o zajímavé kousky, vy. Jak vidíte, nebráním se romantickým knihám, holocaustu ani humoru. Jsem otevřená všem žánrům (snad jen kromě erotické literatury).

Na závěr bych vám ráda ještě popřála hodně štěstí, lásky a splněných přání do nového roku!

Lesoholka
<p>Jsem jen další ze sedmi miliard duší na tomto světě – v podstatě celkem nezajímavá zrzka s hlavou neustále v oblacích, která kdysi věřila tomu, že může být jiná, neobyčejná. Na svět jsem přišla před osmnácti lety a od té doby tak nějak (někdy méně, někdy více úspěšně) proplouvám životem. Ráda filozofuji o životě, ovšem ne nad sklenkou vína, ale spíše nad hrnkem dobré kávy či čaje, pozoruji oblohu, čmuchám skořici a hraju si na rádoby spisovatelku. Sem tam přejíždím štětcem po papíře, ztrácím se v barvách a nechávám se unášet tóny elektrických kytar a bubnů. Ráda bych procestovala celý svět v dodávce, otevřela si kavárnu v domečku na stromě a naučila se finsky.</p>

2 thoughts on “PÍSMENKOVÍ FAVORITI ROKU 2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top