Nezařazené

Den třetí – S cizincem na tripu

Naše první islandské ráno se neslo ve znamení nervozity. Měly jsme se poprvé setkat s Tomem a Michalem – našimi spolucestovateli. Tedy v tomhle případě jsme ti “spolucestovatelé” spíše my. Na couchsurfingu jsem natrefila na Toma, který psal příspěvek o tom, že se chystá s kamarádem na Island, a že si tu plánují zapůjčit auto. A já se pochopitelně hned musela vetřít a domluvit se s ním, že nám budou dělat šoféry. Vzhledem k tomu, že já ani Zuzka nemáme řidičák, moc bychom toho jinak z toho Islandu neviděly, maximálně tak Reykjavík a hodně blízké okolí. Bez auta to na Islandu prostě nejde…
V 9 hodin jsme si dali sraz před termálním městským bazénem (škoda, že něco takového nemáme v Čechách), kousek od našeho ubytování. První dojmy z kluků… no, uvítací pusu jsme nečekaly, takže asi tak… každopádně jinak působili mile a sympaticky. Během jízdy jsme se tak nějak lehce oťukávali, seznamovali, kluci byli naštěstí strašně ukecání, takže nenastalo žádné trapné hrobové ticho. Za výřečnost kluků jsem byla vážně ráda, protože já ani Zuzka nepatříme zrovna k nejhovornějším bytostem. Než jsme dojeli k vodopádu Gulfoss, poslechly jsme si mnoho jejich vtipných historek z cest, obzvláště zajímavá byla ta o jednorožčí farmě jejich kamarádky…
Gulfoss mi vyrazil dech! Největší vodopád, jaký jsem kdy do té doby viděla, byl Mumlavský, takže ehm… no, byl to sakra rozdíl! Vybrali jsme si i relativně vhodnou dobu na jeho návštěvu, turistů tu ještě nebylo tolik, když pominu hloučky Japonců, ale ti jsou úplně všude, takže se nepočítají.

Z Gulfossu jsme se přesunuli ke Geysiru. Všude byla malá krásná jezírka, do kterých by byla radost skočit, jak krásně průhledná v nich byla voda. To by ale nesmělo to nejstudenější z nich mít sedmdesát stupňů (celkem dobrá koupačka, ne?)…
Po procházce po okolí a několika minutovém čekání na výtrysk gejzíru, kdy už mi málem upadla ruka pod tíhou foťáku, který byl pečlivě nastartován a čekal na onen výtrysk, jsme si udělali malý piknik a pokračovali v našem road tripu.
Cestovat po Islandu jinak než autem se moc nedá, cestování je to ale úmorné. Nejen, že Islanďané nejezdí rychleji jak 90 km/h, ale ubíhající krajina za okýnkem je tak šíleně jednotvárná. Chtěla jsem natočit na instagram video míhající se islandské krajiny za jízdy, no… dopadlo to tak, že výsledné video vypadalo spíš jako fotka…
Poslední naší čtvrteční zastávkou byl NP Thingvellir. Tam jsme se pokochali krásným jezerem, prošli si nějakou turistickou trasu, byli jsme svědky Michalovi rychlokoupačky v jednom z jezírek, které ale rozhodně podle jeho zběsilého drápání se ven a výkřiku Kurva, to je studený!  nepatřilo k těm termálním. Po tom, co se nám Michal postaral o velmi vtipnou vložku, jsme došli ještě k jednomu vodopádu. Ten se ani náhodou nemohl velikostně vyrovnat Gulfossu, ale mně se líbil mnohem více. Působil tak nějak pohádkově a kdyby to bylo možné, dokázala bych u něj sedět hodiny. Celkově atmosféra toho místa byla prostě kouzelná. Fotku se mi do článku už bohužel nepodařilo vecpat tak, aby to nějak vypadalo. Společně ale například s videem tryskajícího Geysiru a dalšími fotografiemi, na které se prostě v článcích nedostane, se pak určitě objeví v galerii, v nějakém příštím článku na ní pak určitě hodím odkaz, popřípadě mě můžete sledovat na facebooku či instagramu.

Nejzajímavější činnost dne ovšem teprve měla nastat. Když jsme se dostali zpět do Reykjavíku a rozloučili se s Michalem a Vojtou, následoval proces mytí vlasů. Pokud se ocitnete někdy v podobné situaci jako my, kdy si budete potřebovat umýt vlasy a k dispozici vám bude jen pidi umyvadlo se studenou vodou a záchod , zkuste se inspirovat naší převratnou metodou!
K umytí vlasů budete potřebovat: jeden pečlivě umytý odpadkový koš, jednu rychlovarnou konvici, hrníček nebo jinou podobně velkou nádobku, šampón.

 

  • Krok č. 1: Naplňte třetinu odpadkového koše studenou vodou.
  • Krok č. 2: Naplňte rychlovarnou konvici vodou, ohřejte ji a následně slijte s vodou v odpadkovém koši.
  • Krok č. 3: Skloňte se hlavou dolů tak, abyste vlasy měly nad záchodovou mísou. (Pozor! Nebezpěčí vymáchání si vlasů delší délky ve vodě v záchodě.)
  • Krok č. 4: Po hrníčcích si lijte vodu z koše na hlavu. Pokud máte větší štěstí než my a vejdete se do místnůstky dva, nechte toho druhého, aby vás poléval vodou. Třeba se vám tím podaří minimalizovat potopu, kterou se například mně osobně povedlo způsobit.
  • Krok č. 5: Vmasírujte šampón. Celý proces opakujte podle potřeby.
Lesoholka
<p>Jsem jen další ze sedmi miliard duší na tomto světě – v podstatě celkem nezajímavá zrzka s hlavou neustále v oblacích, která kdysi věřila tomu, že může být jiná, neobyčejná. Na svět jsem přišla před osmnácti lety a od té doby tak nějak (někdy méně, někdy více úspěšně) proplouvám životem. Ráda filozofuji o životě, ovšem ne nad sklenkou vína, ale spíše nad hrnkem dobré kávy či čaje, pozoruji oblohu, čmuchám skořici a hraju si na rádoby spisovatelku. Sem tam přejíždím štětcem po papíře, ztrácím se v barvách a nechávám se unášet tóny elektrických kytar a bubnů. Ráda bych procestovala celý svět v dodávce, otevřela si kavárnu v domečku na stromě a naučila se finsky.</p>

3 thoughts on “Den třetí – S cizincem na tripu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top